O nošení dětí s lektorkou Kristýnou Charvátovou

Nošení dětí je staré jako lidstvo samo. Na nějakou dobu úplně odeznělo, ale v posledních letech se opět dostává do popředí zájmu. Stále více maminek zakusilo jeho nesporné výhody, avšak kolují o něm také různé fámy. Než jsem já sama začala nosit, snažila jsem se hledat informace, které se ale kolikrát rozcházely.

Ráda bych vás tímto článkem - rozhovorem s lektorkou Kristýnou Charvátovou - uvedla do tajů nošení. 😊

Kristy, co bys nám o sobě řekla?

Jsem kontaktní máma dvouleté dcery, lektorka nošení dětí a laktační poradkyně. Původní profesí jsem speciální pedagožka. Před nástupem na mateřskou jsem pracovala jako terapeutka pro děti s poruchou autistického spektra. Již při studiu na vysoké škole jsem se zajímala o zákonitosti attachmentu - primární vazby mezi rodičem a dítětem. Je to téma, které mě neustále fascinuje, v podpoře této vazby vidím ten největší smysl. Proto jsem se rozhodla zaměřit se tímto směrem i profesně. Chci podporovat křehkou a jedinečnou vazbu mezi maminkou a děťátkem a ráda bych jim poskytla komplexní péči. Rozhodla jsem se stát i laktační poradkyní, lektorkou nošení dětí a v budoucnu i dulou.

Dceru jsem navázala už v týdnu věku a od té doby ji nosím denně. Jako miminko strávila v šátku každý den několik hodin, nyní ji vážu, když ji potřebuji rychle uspat, když ji venku bolí nožky, když je nemocná nebo když se prostě chceme jen pomazlit. Kurz nošení jsem absolvovala u Ivy Gondekové, která v České republice učí pod záštitou německé školy Die Trageschule. Tento kurz jsem si vybrala, protože mě velmi oslovila kniha Miminka v rovnováze - nošení podle poznatků fyzioterapie. Líbí se mi, že Die Trageschule se věnuje nošení jak z pohledu vědeckého, tak i z toho, co je nám lidem přirozené.

Vzpomeneš si ještě, kdy tě poprvé napadlo, že chceš dcerku nosit?

To, že chci nosit, jsem si uvědomila už v těhotenství. Věděla jsem, že je to skvělý způsob, jak upevnit vazbu mezi rodičem a miminkem, zároveň mi to přišlo hodně praktické. V sedmém měsíci těhotenství jsem si objednala šátek a zkoušela ho uvázat s plyšovým medvědem. Když u mě byla týden po porodu laktační poradkyně, dcerku jsem do šátku uvázala poprvé.

Co na nošení nejvíc miluješ?

Miluji tu blízkost a svobodu, kterou nám nošení dává. Můžeme být kdekoliv a já se nemusím nervovat, jestli tam dcera usne. Uspávání v šátku je u nás mnohem rychlejší a příjemnější pro obě strany. A taky miluji čichání k voňavé hlavičce miminka, snadnější kojení a samozřejmě přátelství, která jsem získala díky nosící komunitě.

Můžeš vysvětlit, jak je to s těma zádíčkama? Panují zakořeněné mýty o tom, že by se dítě mělo dávat jen na rovnou podložku atp.

Novorozenec se rodí s určitou výbavou primárních reflexů. A naprostá většina těchto reflexů se aktivuje, pokud je na těle matky. Když malé miminko leží na zádech, není stabilní a vlastně ani ukotvené v prostoru. Máchá kolem sebe nekoordinovaně rukama i nohama. Když ho obrátíme na podložce na břicho, tak mu klimbá hlavička a po chvilce ji neudrží. Moc ráda zmiňuji prof. MUDr. Miloše Velemínského, Csc., který ve své knize píše, že stejně jako není potřeba miminku rovnat křivé nožičky, není třeba mu rovnat ani záda dříve, než se narovnají sama. Miminko stráví mnoho měsíců v děloze stočené do klubíčka. Zakulacená záda v šátku jsou pro něj naprosto fyziologická. My dospělí si často představíme, jaké by to bylo pro nás strávit několik hodin s kulatými zády. Miminko ale není malý dospělý. Zakřivení páteře se tvoří až postupně. Pro děťátko je nošení mnohem přirozenější než ležení na podložce.

Co mohou udělat maminky proto, aby si byly jisté, že své dítě nosí správně? A máš k vázání nějaký super fígl?

Pokud si maminky nejsou jisté, mohou oslovit lektorku nošení dětí, zeptat se v nosící facebookové skupině (doporučuji například Nosící Česko - Slovensko nebo moje srdcové Moderní nosičky). Nošení ale není žádná věda, je to hodně o cviku. Důležité je, aby šátek tvořil jemnou oporu zádíčkům, kyčle byly v abdukčně-flekční pozici s vnější rotací (kolínka a zadeček tvoří písmeno M). A ten fígl? Někdy maminky řeší, že miminka při vázání pláčou. Často pomáhá jít s miminkem v šátku ven nebo mu nabídnout prso. A vázání nejdřív trénovat třeba na plyšákovi, aby to měl člověk v ruce a bylo to rychlé.

Maminky se někdy bojí, že se miminko může udusit...

Pokud je miminko uvázáno ve vertikální pozici, tak to nehrozí. Dýchací cesty jsou volné, navíc máme miminko stále pod kontrolou.

Rodiče se bojí přílišné závislosti, že pak dítě od sebe neodlepí. Co bys k tomuto řekla? 😊

Na to bych řekla, že dítě se nedá rozmazlit ani láskou, ani přílišným kontaktem. Tyhle strachy jsou pozůstatek minulého režimu, kdy nebylo žádoucí, aby byla maminka s dítětem dlouho doma, a odkládala tak návrat do práce. Naopak je prokázáno, že děti, které jsou nošeny, bývají v budoucnu samostatnější, protože mají naplněny všechny primární potřeby.

Nosítko, nebo šátek?

Myslím, že v dnešní době už to nehraje roli. Záleží na preferenci rodiče. Já mám radši na malé miminko šátek, lépe se přizpůsobí tělíčku, a navíc se nemusí přenastavovat. Můj muž preferuje nosítko. Je to ohromně individuální. Volila bych spíš nosítko šátkové (ušité ze šátkoviny) než látkové. A pokud v něm budu nosit novorozence, mělo by to být novorozenecké nosítko (ne nosítko s novorozeneckou vložkou). Navíc se dají najít i různé kompromisy - třeba vázací nebo hybridní nosítka. A vše lze sehnat z druhé ruky, pokud se rodiče bojí velké investice.

Kdy nošení není vhodné? Pro jaké děti či rodiče?

Když rodičům nebo dítěti nošení nevyhovuje, neměli by se do toho tlačit. Společný kontakt se dá zařídit i jinak - tulením v náruči, nošením na rukou. A samozřejmě záleží na zdravotním stavu dítěte i rodiče. Pokud si nejsou jistí, mohou se poradit s odborníkem - ideálně s někým, kdo má ale s nošením zkušenost a nezakáže ho jen proto, že o něm nemá moc informací.

Hodně se mluví o tom, jak miminko uvázat správně, ale už méně o správném držení těla maminky. Mohla bys to pro mé čtenáře rozvést?

Chování děťátka na rukách patří k mateřství a pro tělo maminky je fyzicky náročnější než nošení. Při nošení v pomůcce se totiž váha dítěte rozloží rovnoměrně po těle rodiče a nepřetěžuje se jedna či druhá strana jeho těla. Těžiště miminka je blízko těžišti nosící osoby, nedochází tedy k tak velkému vychýlení. Ideální je, když rodiče nosí už malé miminko, které jak roste, tak se zátěž postupně zvyšuje. Je ale důležité, aby rodiče mysleli i na svoje tělo a v případě bolesti zad, břišní diastázy nebo jiných potíží navštívili fyzioterapeuta. A ideální postura maminky? Pánev je v neutrálním postavení, žena se neprohýbá v bedrech, nepředklání se ani nezaklání, hlava je v prodloužení páteře a ramena jsou uvolněna. Dobré je střídat úvazy, když se na to maminka cítí.

Co nošení u mužů? Přece jen nemají prsa, je to pro děti taky pohodlné?

Děti milují náruč mámy i táty. Mají z toho trošku jiný prožitek, táta jinak voní, jinak se hýbe, v šátku s ním podnikají jiné aktivity. A to je právě to skvělé, ta různorodost. Můj manžel dceru navázal ve dvou týdnech a nošení si zamiloval. My mámy se na děťátko napojujeme už v těhotenství, je součást našeho těla. Myslím, že nošení může tatínkům pomoci najít si k děťátku cestu velmi brzy. A ten pocit, že je u nich spokojené a že je dokážou uklidnit, je prostě k nezaplacení.

Jak rozumíš tomu, že většina celebrit nosí ve visítku? Vysvětlila bys rozdíl?

Myslím, že je to hlavně otázka reklamy. Některá neergonomická nosítka jsou navíc velmi drahá, tak mají rodiče třeba pocit, že je to to nejlepší pro dítě. Osobně ale nemám ráda, když se do celebrit v diskusích pustí nosící maminky, to pak opravdu působíme jako teroristky. :-) Je přece super, že ti rodiče chtějí nosit svoje děti. Možná potřebují jen získat více informací, ne ale tak agresivním způsobem. Tak či tak, je to jejich věc. Jinak tzv. "visítko" je vyztužené nosítko, které lze nosit čelem od sebe, kolínka a zadeček netvoří písmeno M, dítě vlastně visí za rozkrok a není podsazeno.

Od jakého věku si myslíš, že je vhodné děti nosit, a kdy s tím naopak skončit?

Klidně hned od narození, není pro to žádné omezení. Je ale fajn, když si maminka s miminkem v šestinedělí zalezou do postele a jen se tulí. Na vázání nemusí spěchat. A horní věková hranice? Tak ta taky není. I starší děti se rády potulí u rodičů nebo se poponesou, když je bolí nožky. Alespoň rodina může podnikat dlouhé túry.

Kolik hodin nošení denně vnímáš jako maximum?

Nerada bych říkala nějaké konkrétní číslo. Žádný rodič nenosí dítě celý den - 24 hodin. V noci spí dítě v posteli, přebaluje se na podložce, chová se i v náruči. Myslím, že je fajn, když má děťátko příležitost k různorodému pohybu. Když to ale zrovna potřebuje (třeba je nemocné, něco ho trápí), může být v šátku tak dlouho, jak to oběma stranám vyhovuje.

Proč ses rozhodla, že se staneš lektorkou nošení? Víš, taky se na to chystám. 😊

Protože nošení je skvělé a já bych byla moc ráda, kdyby ho zkusilo víc a víc rodičů. Myslím, že jim může hodně pomoci v napojení se na své děti. Ráda bych, aby si k němu našli cestu i rodiče, kteří nejdou tou "alternativní" cestou. Proto se snažím necílit jen na kontaktní rodiny.

Napiš tři největší výhody nošení a tři největší nevýhody (tvůj subjektivní, autentický názor). Zkusím to taky a porovnáme 😊

Výhody dle Kristýny:

• Je to úžasný způsob, jak se napojit na svoje dítě a reagovat na jeho potřeby.
• Je to praktické - rodič má volné ruce, je to fyzicky méně náročné než miminko dlouho chovat. Rodina se dostane na místa, kam by s kočárkem nevyjela.
• Nošení spojuje! A to nejen rodiče a jejich děti. Ale většina nás "nosiček" má v nosící komunitě skvělé přátele.

Výhody dle Lenky:

• Miminku saturujete potřebu bezpečí všemi smysly, a dáváte mu tím výborný základ pocitu bezpečí, který si ponese do celého života.
• V zimě ho nemusíte nabalovat do pěti fusaků a stresovat, kde budete kojit, protože je hned u zdroje.
• Máte volné ruce na další dítě, psa, nákup atp. 😊

Nevýhody dle Kristýny:

• Je to drahý koníček. :-D No vážně! Kdo vydrží u jednoho bavlněného šátku a nezačne zkoušet všechny ty úžasné hedvábné ručně tkané kousky!
• Je to pořád vnímáno jako něco, co není "normální". Mrzí mě, že pak kvůli nošení vznikají třeba generační spory. O nošení pořád panuje spousta mýtů.
• Začátek nošení nemusí být úplně ideální. Když děťátko při vázání pláče a rodič je nervózní kvůli tomu, že neví, jak šátek uvázat nebo jak nastavit nosítko. Mnoho rodin to může od nošení odradit.

Nevýhody dle Lenky:

• Nošené dítě je zvyklé na vaši přítomnost, neprožívá naučenou bezmocnost, jako je tomu u vyplakaných odložených dětí, které přestávají hledat/volat své rodiče. Přirozeně se tak stává, že nošeneček nemusí jít odložit nebo že má pak sám v postýlce přerušovanější spánek (není však pravidlem!). Naplnění základních potřeb dítěte prostřednictvím nošení však za to stojí <3
• Prarodiče mohou být smutní, že nevozí dítě v kočárku. 😊
• Šátky jsou fakt nádherný a mají různé skvělé designy a složení, leze to do peněz! :D

Zmínila bys pro čtenářky a čtenáře mého blogu k nošení ještě něco, co považuješ za důležité?

Protože jsem zároveň i laktační poradkyně, zmíním kojení v šátku či nosítku. Některé maminky totiž nenapadne, že při nošení lze kojit. A je to neskutečně praktické, jen to chce trochu cviku. Některé děti při nošení pláčou právě proto, že cítí vůni mateřského mléka a vidí příležitost ke kojení. Proto je skvělé jim v tom vyhovět a při nošení i kojit.

Budeš ochotná odpovědět na případné otázky čtenářů v diskuzi pod článkem? 😊

Určitě!